Historii pražského groše jsme na tomto webu už napsali: reformu roku 1300 a Vlašský dvůr a groš jako měnu Karlova století. Tento díl je o tom, co historie nepokryje: jak se jednotlivé groše od sebe liší, podle čeho se určují, kolik stříbra v nich zbylo a co za ně dnes platí lidé, kteří je kupují. Pracujeme s 1 810 vydraženými groši a s produktovou databází s hmotnostmi na setinu gramu.
Čtyři katalogy pro jednu minci #
Pražský groš se razil 247 let, od roku 1300 do roku 1547, od Václava II. po Ferdinanda I. Žádný katalog ho nepokrývá celý, a to je první věc, kterou je třeba vědět.
| Panovník | Vláda | Referenční katalog | Zkratka v popisu |
|---|---|---|---|
| Václav II. | 1300 až 1305 | Josef Smolík: Pražské groše a jejich díly (1894) | Sm. |
| Jan Lucemburský | 1310 až 1346 | Karel Castelin | Castelin, Cn. |
| Karel IV., Václav IV. | 1346 až 1419 | Smolík; pro kontramarky Hans Krusy | Sm., Krusy |
| Jiří z Poděbrad, Vladislav II. | 1458 až 1516 | Jarmila Hásková: Pražské groše 1300 až 1526 (1991) | Há., Hásková |
| Ferdinand I. | 1526 až 1547 | Chvojka; Ivo Halačka: Mince zemí Koruny české | Chv., Hal. |
Smolíkova práce z roku 1894 založila typologii podle tvaru lva, koruny a rozdělovacích znamének v opisech; Castelin, Pánek a Pinta na ni navázali. Hásková přinesla pro jagellonské groše systém typů a variant zapisovaný jako římská číslice, písmeno a lomítko, například „Hásková I.a/1” nebo „XXIII.b”. Popis „Vladislav II. Jagellonský, pražský groš, Hásková typ XXIII.b (chybí kulička pod lvem)” tedy říká: typ XXIII, varianta b, a navíc rozlišovací znak, který katalog eviduje jako samostatnou odchylku. Kulička pod lvem rozhoduje mezi dvěma cenami.
Hmotnost: od 3,7 g k 2,3 g #
Groš Václava II. vážil 3,5 až 3,7 g při ryzosti přes 930/1000. To je číslo z učebnic a platí pro první roky ražby. Reálné kusy z pozdějších vlád vypadají jinak a hmotnost v popisu je jeden z mála tvrdých údajů, které sběratel dostane.
Dva groše Jana Lucemburského stejného typu Castelin 1 z jedné nabídky: první 3,53 g, druhý 2,79 g. Rozdíl tří čtvrtin gramu u jednoho typu není chyba katalogizátora. Jde o kombinaci opotřebení v oběhu, ořezu okraje a toho, že mincovna sama vážila střížky jen přibližně. Jagellonské groše Vladislava II. typu Hásková X.a/4 ze stejné databáze: 2,29 g a 2,58 g. Groš z konce 15. století váží o třetinu méně než groš Václava II. a obsahuje stříbra ještě méně, protože klesala i ryzost. Když kupujete groš bez udané hmotnosti, kupujete bez jediného měřitelného parametru.
Praktický důsledek: u groše neplatí „těžší je lepší” napříč panovníky. Groš Vladislava II. o hmotnosti 3,5 g by byl podezřelý, ne žádoucí.
Kontramarky: německá města razí do českých grošů #
Ve druhé polovině 14. a na začátku 15. století obíhal pražský groš v jižním Německu ve velkém, a protože jeho ryzost za Václava IV. kolísala, začala tamní města groše kontrolovat a označovat vlastní značkou. Kontramarka, tedy drobný punc vyražený do hotové mince, byla garancí, že město groš zkontrolovalo a přijímá ho v daném kurzu. Soupis kontramarek pořídil Smolík a znovu Hans Krusy ve své práci o kontramarkách pozdního středověku; v popisu se oba uvádějí vedle sebe, například „Smolík 110, Krusy M 5,1”.
Co kontramarka udělá s cenou, ukazují konkrétní kusy:
| Groš Václava IV. s kontramarkou | Katalog | Cena |
|---|---|---|
| města Augsburg | Smolík 16, Krusy A 6,3 | 6 000 Kč (nabídka) |
| Švábského svazu | Smolík 211, Krusy S 5,2 | 6 000 Kč (nabídka) |
| města Mnichov | Smolík 110, Krusy M 5,1 | 8 000 Kč (nabídka) |
| města Brno, kontramarka v kvalitě 1– | Sm. 240, Krusy B 8.2, RR | 110 000 Kč (dosažená cena) |
| města Brno, 2,60 g | Sm. 240, Krusy B 8.2, RR | 50 000 Kč (dosažená cena) |
Běžný groš Václava IV. se prodává v nízkých tisících. Augsburská, mnichovská nebo švábská kontramarka ho posune na šest až osm tisíc. Brněnská kontramarka, moravská a vzácná, posunula dva exempláře na 50 000 a 110 000 Kč; rozdíl mezi nimi dělá zachovalost samotné kontramarky, u dražšího kusu hodnocená stupněm 1–. U kontramarkovaných grošů se platí za punc, mince pod ním je nosič.
Co se za groše platí #
Medián dosažené ceny z 1 810 grošových položek v aukcích provozovatele tohoto webu je 1 500 Kč. Pražský groš je nejdostupnější česká středověká mince: běžný jagellonský typ v průměrné zachovalosti stojí 1 300 až 3 000 Kč, groš Jana Lucemburského 2 500 až 4 800 Kč, groš Jiřího z Poděbrad v krásné zachovalosti 10 000 Kč. Nad tím začíná jiný trh:
| Položka | Katalog | Vyvolávací cena | Dosažená cena |
|---|---|---|---|
| Vladislav II., tlustý pražský groš, zlacené stříbro, 29 až 29,5 mm, 13,25 g | Há. XIII.e/6 / XVI.a/1, RRR | 1 000 000 Kč | 1 000 000 Kč |
| Ferdinand I., pražský groš 1544, Jáchymov, mincmistr Kempf, 2,92 g | Chv. 1/cK, Hal. 142, R | 40 000 Kč | 130 000 Kč |
| Václav IV., groš s kontramarkou Brna | Sm. 240, Krusy B 8.2, RR | 5 000 Kč | 110 000 Kč |
| Ferdinand I., pražský groš 1544, Jáchymov, varianta opisu PRAGENS°ES° | Chv. 2 var., Hal. 142, R | 30 000 Kč | 75 000 Kč |
| Ferdinand I., pražský groš 1547 lehký, Kutná Hora, dvojráz | Chv. 3/bK, Hal. 72 | 15 000 Kč | 70 000 Kč |
| Václav II., pražský groš, písmeno A bez příčky v opisu, luxusní zachovalost | Sm. 2 | 2 000 Kč | 55 000 Kč |
| Ferdinand I., pražský groš 1539, Praha, mincmistr Sauermann | Chv. C2/aE, Hal. 27, RR | 50 000 Kč | 55 000 Kč |
Tři pozorování. Tlustý groš Vladislava II., tedy násobná ražba na silném střížku o hmotnosti několika běžných grošů, dosáhl milionu; tlusté groše se dochovaly v jednotkách kusů z několika vlád a tento byl navíc zlacený. Groše Ferdinanda I. s letopočtem jsou druhá nejdražší skupina: datované ražby z posledních let groše (1539 až 1547) z pražské, kutnohorské a jáchymovské mincovny se prodávají v desítkách tisíc, protože spojují groš s tolarovou érou a sběratelé obou období o ně soutěží. A groš Václava II. typu Sm. 2 vyvolaný na 2 000 Kč skončil na 55 000 Kč kvůli dvěma slovům: luxusní zachovalost. U nejběžnějšího typu rozhoduje výhradně stav.
Čeho se vyvarovat #
Malý groš není pražský groš. Rudolf II. razil v Kutné Hoře a v Českých Budějovicích „malý groš” (1581, 1590, 1604 v naší databázi za 1 300 až 1 900 Kč). Je to drobný nominál tolarové měny, s pražským grošem sdílí jen jméno. V popisu aukce ho poznáte podle letopočtu po roce 1547 a podle mincovny.
Hmotnost chybí. Groš bez udané hmotnosti kupujte, jen když ho můžete zvážit sami. Odlitky grošů existují ve velkém, protože groš je plochá, oboustranná mince se širokými plochami: snadný model na formu. Ražený groš má pod lupou ostré stěny písmen i při slabém reliéfu; odlitek má hrany oblé a v polích zrnitý povrch.
„Podobný” v popisu. „Hásková typ XXI.d podobný” znamená, že kus do typu zcela nesedí. Pro sběratele variant je to zajímavost, pro ostatní důvod k nižší ceně než u čistě určeného typu.
Zvlněný střížek. U groše na rozdíl od brakteátu zvlnění cenu snižuje, protože groš byl ražen jako pevná mince a rovný má být. „Nepatrně zvlněn” se toleruje, „prohnutý” u ferdinandovského groše z roku 1539 srazil cenu k vyvolávací, i když šlo o RR.
Co přijde dál #
Pražský groš skončil roku 1547, ale už o generaci dřív ho předběhla jiná česká mince. V Jáchymově začali Šlikové v roce 1520 razit těžkou stříbrnou minci o hmotnosti kolem 29 g, která dala jméno světovému dolaru. O jáchymovském tolaru a o tom, proč tolary Rudolfa II. z pražské mincovny stojí 245 000 až 500 000 Kč, je čtvrtý díl.
Zdroje #
- Josef Smolík: Pražské groše a jejich díly (1300–1547). Praha 1894; reedice s doplňky Karla Castelina a Iva Pánka, Praha 1971.
- Jarmila Hásková: Pražské groše (1300–1526). Praha 1991.
- Karel Castelin: Česká drobná mince doby předhusitské a husitské 1300–1471. Praha 1953.
- Hans Krusy: Gegenstempel auf Münzen des Spätmittelalters. Frankfurt am Main 1974.
- Jaroslav Chvojka: Pražské groše Ferdinanda I. 1526–1547.
- Ivo Halačka: Mince zemí Koruny české 1526–1856 I. Kroměříž 1987.
- Archiv aukčních výsledků provozovatele, sálové aukce č. 57–115 a eAukce č. 3–55 (2019–2026); produktová databáze provozovatele (katalogová čísla, hmotnosti, ceny k 14. 10. 2026).
Komentáře (0)