Vezměte denár Vladislava II. z konce 12. století a položte ho vedle brakteátu Přemysla Otakara II. Oba jsou stříbro zhruba gramové hmotnosti. Jeden má obraz na obou stranách a vydrží v kapse deset let. Druhý je plech silný jako list papíru, obraz má jen z jedné strany a na rubu jeho negativ; stačí ho ohnout a praskne. Přesto brakteát v Čechách a na Moravě denár nahradil a držel se zhruba století, až do reformy roku 1300. Tento díl je o tom, proč se to stalo a jak dnes brakteáty číst, kupovat a nekupovat.
Proč denár skončil #
Denárová měna umírala na nedůvěru. Panovník směl mince v pravidelných intervalech stahovat a vyměňovat za nové, lehčí, s nižším obsahem stříbra. Tomuto cyklu se říká renovatio monetae a po desítkách opakování už nikdo neřešil obraz na minci, jen hmotnost kovu v ní. Ve 13. století se k tomu přidal hospodářský zlom: vnitřní i vnější kolonizace, růst měst a především objev polymetalických ložisek u Jihlavy. Stříbra bylo najednou hodně a bylo třeba ho rychle přetavit na platidlo.
Brakteát byl technologická odpověď. Slovo pochází z latinského bractea, tenký plech. Mince se razila jediným razidlem do střížku položeného na měkké podložce (kůže, olovo), takže obraz se protlačil skrz: na líci vznikl hluboký reliéf, na rubu jeho zrcadlový negativ. Jedno razidlo místo dvou, jedna rána místo kalibrované ražby, rychlost místo trvanlivosti.
Tři formáty, tři panovníci #
České brakteáty se razily především za Přemysla Otakara I. (král 1198 až 1230), Václava I. (1230 až 1253) a Přemysla Otakara II. (1253 až 1278). Katalogizoval je František Cach ve třetím díle Nejstarších českých mincí (1974), a jeho čísla jsou dodnes jediná použitelná reference; v aukčních popisech se objevuje jako „Cach 752” nebo „C.712”.
| Formát | Průměr | Typický panovník | Příklady v katalogu |
|---|---|---|---|
| velký brakteát | největší formát, tenký plech | Přemysl Otakar I., Václav I., Přemysl Otakar II. | C.690, C.710 až 747, Cach 752 |
| střední brakteát | kolem 30 mm | Přemysl Otakar II. (od ca. 1260) | Cach 842; moravský typ C.999 |
| malý brakteát | kolem 20 mm | Přemysl Otakar II. | Cach 819, Cach 990 |
Hmotnost se u všech formátů drží kolem jednoho gramu; rozdíl je v ploše a tloušťce. Velký brakteát je tak tenký, že rovný exemplář bez praskliny na okraji je výjimka, ne pravidlo.
Ikonograficky je to zlomové období. Právě na brakteátech Přemysla Otakara II. se poprvé objevuje dvouocasý lev, který nahradil starší plamennou orlici a zůstal znakem českého státu dodnes. Když držíte střední brakteát s lvem, držíte první generaci české státní symboliky v kovu.
Co znamená „pomačkaný” a proč se za to neplatí míň, než byste čekali #
Projděte popisy brakteátů v jakémkoli aukčním katalogu a najdete stále stejná slova: pomačkaný, nepatrně pomačkaný, naprasklý okraj, vylomený okraj, prasklý okraj. U jiných mincí by to byla vada snižující cenu o polovinu. U brakteátů je to popis materiálu. Plech silný zlomek milimetru se ohýbá v kapse, při nálezu, při čištění.
Výsledky, se kterými pracujeme, to potvrzují. Velký brakteát Václava I. typu Cach 712 var. s písmeny A G C R po obvodu, v popisu „pomačkaný, nepatrně naprasklý”, se prodal za 55 000 Kč. Exemplář typu C.712 „pomačkaný” za 42 000 Kč. Velký brakteát Přemysla Otakara II. Cach 752 s „naprasklým okrajem, jinak velmi pěkný” dosáhl 60 000 Kč, nejvyšší ceny mezi raženými brakteáty v souboru. Trh pomačkání akceptuje, protože bez něj by trh prakticky neexistoval.
Co cenu skutečně srazí, je ztráta obrazu: oděrky reliéfu, vylomený kus plochy s částí lva, slepený zlomek. A co ji zvedne, je úplný okraj a čitelný obvod, protože právě na okraji bývají písmena a značky, které rozhodují o určení.
Co se za brakteáty platí #
Vyhodnotili jsme 459 brakteátových položek ze sálových aukcí a eAukcí provozovatele tohoto webu. Medián dosažené ceny je 4 400 Kč. Nejčastější materiál jsou střední a malé brakteáty Přemysla Otakara II. a neurčené zlomky; velké brakteáty tvoří špičku.
| Položka | Katalog | Vyvolávací cena | Dosažená cena |
|---|---|---|---|
| Přemysl Otakar II., železné razidlo na střední brakteát, osmihranné, 24–25 mm, výška 40–42 mm, 178,69 g | C.843 | 40 000 Kč | 280 000 Kč |
| Přemysl Otakar II., velký brakteát, naprasklý okraj | Cach 752 | 5 000 Kč | 60 000 Kč |
| Přemysl Otakar I., velký brakteát, nepatrně vylomený okraj | C.690 | 5 000 Kč | 55 000 Kč |
| Václav I., velký brakteát, písmena A G C R po obvodu, pomačkaný | Cach 712 var., R | 5 000 Kč | 55 000 Kč |
| Václav I., velký brakteát, typ podobný Cach 729–734, prasklý okraj | Cach –, R | 5 000 Kč | 55 000 Kč |
| Václav I., velký brakteát, nepatrně pomačkaný | C.710 | 7 000 Kč | 50 000 Kč |
| Václav II., střední brakteát moravský | C.999 | 2 400 Kč | 44 000 Kč |
| Václav I., velký brakteát, velmi pěkná zachovalost s patinou | Cach 747 | 10 000 Kč | 40 000 Kč |
Nejdražší položka není mince. Je to razidlo: osmihranný železný kolek na střední brakteát, pravděpodobně druhý dochovaný kus svého druhu, vydražený z 40 000 Kč na 280 000 Kč. Mincovní nástroje se z 13. století dochovaly v jednotkách kusů, protože mincovna opotřebená razidla likvidovala; každé přežívající razidlo je hmotný doklad výrobního postupu, který jinak známe jen z negativů na rubech mincí.
U ražených kusů je nápadný poměr vyvolávací a dosažené ceny: pět až jedenáctinásobek. Vyvolávací cena 5 000 Kč u velkého brakteátu znamená, že síň dražbu otevírá na úrovni běžného středního brakteátu a nechává o velkém formátu rozhodnout sál. Kdo přijde s limitem odvozeným z vyvolávací ceny, odchází s prázdnou.
Jak brakteát určit #
- Formát a hmotnost. Změřte průměr a zvažte na 0,01 g. Střední brakteát kolem 30 mm a gram, malý kolem 20 mm. Velký formát poznáte okamžitě, ale pozor na zlomky velkých brakteátů vydávané za malé.
- Rub je negativ líce. Pokud má mince na rubu samostatný obraz, není to brakteát, ale oboustranný denár nebo pozdější ražba; pokud má rub hladký bez negativu, jde o odlitek nebo o padělek vyrobený jinou technikou.
- Obvod. Písmena, kuličky a značky po obvodu rozhodují mezi typy Cach 710, 712, 714, 740, 747, které sdílejí ústřední motiv. Chybí‑li okraj, zůstane určení na úrovni panovníka.
- Katalogová pomlčka. „Cach –, podobný typům 729 až 734” není chyba popisu, ale sdělení, že jde o variantu, kterou katalog nezná. Pro sběratele typů je to argument pro vyšší cenu, pro sběratele panovníků irelevantní detail.
Konec brakteátu #
Brakteát vyřešil rychlost ražby, ne důvěru. Křehká jednostranná mince s proměnlivým obsahem stříbra neobstála, když se po objevu kutnohorských ložisek ukázalo, že české země potřebují těžkou obchodní minci pro celou střední Evropu. Václav II. ji v roce 1300 dostal: pražský groš, 3,5 až 3,7 g stříbra o ryzosti přes 930/1000, ražený ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře. O tom, jak se groše určují a za kolik se prodávají, je třetí díl.
Zdroje #
- František Cach: Nejstarší české mince III. České a moravské mince doby brakteátové. Praha 1974.
- Pavel Šťastný: České a moravské denáry a brakteáty ze sbírky Pavla Šťastného I–IV.
- Jarmila Hásková: Pražské groše (1300–1526). Praha 1991 (k měnové reformě roku 1300).
- Archiv aukčních výsledků provozovatele, sálové aukce č. 57–115 a eAukce č. 3–55 (2019–2026); 459 brakteátových položek s dosaženou cenou.
Komentáře (0)