Český denár je mince, u které se nejčastěji plete datace o celé století. Dva kusy stříbra, oba s křížem a kaplicí, oba s opisem, který končí na DVX, oba kolem gramu a půl. Jeden má průměr dvacet milimetrů, druhý šestnáct. První je z doby Boleslava I. nebo II., druhý razil Břetislav I. o tři generace později. Kdo to pozná podle střížku, ušetří si rozčarování při nákupu. Tento díl seriálu je o tom, jak denáry číst.
Kde začíná česká ražba #
Na českém území se platilo mincí už před Přemyslovci. Keltská oppida v 1. století př. n. l. razila zlaté statéry a stříbrné drobné nominály, ale s koncem keltského osídlení se peněžní oběh na několik set let přerušil. Souvislá řada českých mincí začíná až za knížete Boleslava I. (zemřel 972) a jeho nejstarší denáry patří k typu, kterému numismatika říká bavorský nebo řezenský: kříž s kuličkami v úhlech na jedné straně, stylizované průčelí kostela, tedy kaplice, na druhé.
Souvislost s bavorskou předlohou není náhoda. Po bitvě na Lechu v roce 955 se Čechy zapojily do dálkového obchodu, který vedl přes Řezno a Prahu dál na východ. Pražské tržiště popsal v šedesátých letech 10. století kupec Ibráhím ibn Jákúb a zmiňuje v něm dvě věci, které se sběratele týkají dodnes: lehké tkané šátky, jimiž se platilo v drobném, a stříbrné denáry, za které se šátky směňovaly. Denár byl od začátku mincí dálkového obchodu, nikoli drobným pro trh.
Boleslav II. (972 až 999) rozšířil ikonografii o motivy, které pak definují celé 10. století: meč, ruku Boží, ptáka, hlavu panovníka v profilu. Právě tato pestrost je důvod, proč je katalog raných denárů tak rozsáhlý.
Jak se denár určuje: Cach, Šmerda, Hásková #
Základní referencí zůstává čtyřdílná práce Františka Cacha Nejstarší české mince (1970 až 1982). Katalogové číslo typu „Cach 103” nebo „C.252” najdete v popisu každého seriózně nabízeného denáru a bez něj se mince v podstatě nedá prodat. Cach dělí ražby podle panovníka, lícního a rubního obrazu a podle opisu; varianty opisů, tedy záměny písmen, přehozené legendy a zkomolené tituly, jsou u denárů pravidlem, ne výjimkou.
Moravské údělné ražby 12. století mají vlastní referenci v práci Jana Šmerdy Denáry české a moravské, uváděnou jako „Šm.” nebo „Šmerda”, a vedle ní se cituje Videman a Paukert (zkratka VP). Mince na fotografii nahoře je přesně takový případ: denár Vratislava Brněnského (údělný kníže 1123 až 1129 a 1130 až 1156) se v Cachovi nenajde, popis zní „Cach –, Šmerda 504, VP 228”. Když vidíte pomlčku za Cachem, není to chyba katalogizátora, ale informace, že jde o ražbu mimo jeho záběr.
Pro 10. století přidala Jarmila Hásková revizi chronologie a dnes se obecně přijímá, že řada typů připisovaných Boleslavu I. patří až do vlády jeho syna. Při nákupu starší literatury nebo starého sbírkového štítku s tím počítejte.
Hmotnost a střížek: nejlevnější datování #
| Období | Panovník | Střížek | Hmotnost | Ryzost |
|---|---|---|---|---|
| konec 10. století | Boleslav I., Boleslav II. | velký, kolem 20 mm | 1,0 až 1,5 g | vysoká |
| polovina 11. století | Břetislav I. | malý, kolem 16 mm | 1,3 až 1,5 g | 800 až 900/1000 |
| 12. století | Vladislav II., údělní knížata | malý, tenčí | pod úrovní břetislavského denáru | klesá |
Zlom přinesla reforma Břetislava I. (1037 až 1055). Po jeho moravském tažení a přenesení ostatků svatého Vojtěcha do Prahy v roce 1039 se denár zmenšil a zároveň ztloustl: střížek klesl na zhruba 16 mm, hmotnost se udržela na 1,3 až 1,5 g. Opisy BRACIZLAV nebo BREZLAV DUX jsou zkrácené a často nedoražené, typy Cach 313 a 319 jsou dobrým srovnávacím materiálem. Zároveň se denár prosadil na Moravě, kde se předpokládá samostatná ražba v Olomouci.
Ve 12. století pak hmotnost dál klesá. Panovník mohl mince pravidelně stahovat a vyměňovat za nové s menším obsahem stříbra, což je praxe, které se říká renovatio monetae. Pro sběratele to znamená jediné: lehký, tenký denár s nízkým reliéfem nemusí být ošoupaný exemplář raného typu, ale naprosto typický kus z konce denárového období.
Slavníkovci: desetina oběhu, stovky tisíc v aukci #
Nejvyhledávanější denáry 10. století nerazil panovník. Rod Slavníkovců razil ve dvou mincovnách, v Malíně u dnešní Kutné Hory a na Libici, a jeho ražby jsou katalogizované jako Cach 155 až 161. Malínské denáry napodobují anglosaské ražby krále Ethelreda II., proto se jim říká denáry ethelredského typu; nesou opis ZOBEZLAV NARVI a na druhé straně MALIN CIVITAS. Co znamená slovo NARVI, se dodnes nevyřešilo, nejspíš jde o přídomek knížete Soběslava, ne o titul.
Starší historiografie viděla ve slavníkovské ražbě důkaz samostatného státu. Rozbor depotů ze Staré Boleslavi, Čistěvsi a Poděbrad ukázal něco střízlivějšího: slavníkovské denáry tvořily zhruba desetinu dobového oběhu a ležely v pokladech promíchané s přemyslovskými. Ražba skončila s dobytím Libice 28. září 995. Kritické shrnutí podává Lutovský a Petráň v knize Slavníkovci – mýtus českého dějepisectví (2004).
Vzácnost se promítá do cen bez ohledu na historický výklad. V aukčních výsledcích, se kterými pracujeme, dosáhl denár Soběslava Slavníkovce typu Cach 158 s označením RR částky 160 000 Kč, exemplář Cach 152 s pěknou patinou 120 000 Kč z vyvolávací ceny 20 000 Kč.
Co se za denáry skutečně platí #
Vyhodnotili jsme výsledky 1 311 denárových položek ze sálových aukcí a eAukcí provozovatele tohoto webu za posledních sedm let. Medián dosažené ceny je 5 500 Kč. To je důležité číslo: většina denárů, které potkáte, jsou běžné typy Vratislava II., Vladislava I. nebo údělných knížat a jejich cena se pohybuje v nízkých tisících. Špička vypadá jinak:
| Ražba | Katalog | Vyvolávací cena | Dosažená cena |
|---|---|---|---|
| Jaromír, denár anglického typu, dosud neznámá varianta lícní strany | Cach –, rub C.239 | 80 000 Kč | 180 000 Kč |
| Soběslav Slavníkovec, denár | C.158, RR | 50 000 Kč | 160 000 Kč |
| Boleslav II., denár, nádherná zachovalost s patinou | Cach 90, R | 30 000 Kč | 140 000 Kč |
| Boleslav III., křížená ražba se zkomolenými opisy | C.203a/207a, RR | 120 000 Kč | 140 000 Kč |
| Boleslav I., denár, krásná patina | C.7, R | 15 000 Kč | 120 000 Kč |
| Konrád Ota, denár bez křížku nad štítem, nedoražené opisy | C.639 var., RR | 12 000 Kč | 110 000 Kč |
Dvě věci z tabulky stojí za pozornost. Zaprvé poměr mezi vyvolávací a dosaženou cenou: denár Boleslava I. typu C.7 vystoupal z 15 000 na 120 000 Kč, konrádovský denár z 12 000 na 110 000 Kč. U raných a vzácných typů se vyvolávací cena rovná jen vstupence do soutěže. Zadruhé slova „dosud neznámá varianta” a „nepopsaná varianta”. Nepopsaný typ Jaromíra, který je jinak v Cachovi zastoupen, přinesl nejvyšší částku z celého souboru. Sběratelé denárů platí za to, co v katalogu chybí.
Na druhém konci stojí údělné moravské denáry 12. století: kus Vratislava Brněnského z fotografie nahoře je v běžné nabídce za 3 800 Kč. A pozor na skupinové položky „neurčené denárové ražby 10. až 12. století”: konvoluty desítek kusů dosáhly 11 000 až 40 000 Kč, cena za kus v nich vychází na stovky korun, ale jde o neurčený materiál, často zlomky a polovičaté ražby.
Čtení popisu: co znamenají zkratky v aukčním katalogu #
Popis „Denár, C.252, nep. zvlněn, RR!” obsahuje všechno, co potřebujete. „Nep.” je zkratka pro nepatrně. Zvlnění střížku je u tenkého stříbra běžné a nesnižuje cenu zásadně, zato „nedor.” (nedoražený) u opisu znamená, že část legendy chybí a určení se opírá o obraz. „Dvojráz” je posun razidla při druhém úderu. „Křížená ražba” není vada: jde o kombinaci lícního razidla jednoho typu s rubním razidlem jiného, a právě takové hybridy se u Boleslava III. prodaly za 110 000 až 140 000 Kč.
Písmena R, RR a RRR hodnotí vzácnost podle katalogu a zkušenosti aukční síně, nikoli podle ceny. Vzácný typ v špatném stavu může stát méně než běžný typ v mimořádné zachovalosti; u denáru Boleslava II. typu Cach 90 rozhodla o 140 000 Kč „nádherná zachovalost s pěknou patinou”, ne písmeno R.
Kde začátečník prodělá #
Denár je snadná mince na padělání a těžká na odhalení, protože originály samy mají nepravidelný střížek, zkomolené opisy a kolísající hmotnost. Tři zásady, které v praxi stačí na většinu případů:
- Hmotnost proti katalogu. Odlitek má hmotnost blízkou předloze, ale povrch bez ostrosti ražby: hrany písmen jsou zaoblené, pole je zrnité, na okraji bývá stopa po odstraněné licí stopě. Ražený denár má pod lupou ostré stěny reliéfu i tam, kde je obraz slabý.
- Patina patří k minci, ne na ni. Přirozená patina starého stříbra sedí v prohlubních a není stejnoměrná. Rovnoměrně šedý, matný povrch na celé ploše bývá chemicky dodělaný.
- Provenience. Denár s katalogovým číslem, váhou v popisu a historií (starší aukce, sbírkový štítek) nese část ceny v papíru. Kus „z pozůstalosti, bez určení” kupujte jako neurčený materiál a za cenu neurčeného materiálu.
Dobrou školou oka jsou publikované sbírky. Čtyřsvazkové zpracování sbírky Pavla Šťastného České a moravské denáry a brakteáty má u každého kusu zvětšenou fotografii a srovnávací tabulky; je to nejúplnější soubor českých raně středověkých mincí v soukromých rukou a pro učení typologie slouží lépe než samotný Cach.
Co přijde dál #
Denár vydržel tři staletí. Ukončil ho nedostatek důvěry: po desítkách renovatio monetae už nikdo nevěděl, kolik stříbra v minci je, a hospodářský růst 13. století potřeboval jiné platidlo. Odpověď byla jednostranná mince ražená na měkké podložce, křehký brakteát. O něm je druhý díl.
Zdroje #
- František Cach: Nejstarší české mince I–IV. Praha 1970–1982.
- Jan Šmerda: Denáry české a moravské. Katalog mincí českého státu od X. do počátku XIII. století. Brno 1996.
- Jarmila Hásková: studie k chronologii denárů 10. století (Numismatický sborník).
- Michal Lutovský, Zdeněk Petráň: Slavníkovci – mýtus českého dějepisectví. Praha 2004.
- Pavel Šťastný: České a moravské denáry a brakteáty ze sbírky Pavla Šťastného I–IV.
- Ibráhím ibn Jákúb: zpráva o Praze (60. léta 10. století), česky in: Magnae Moraviae fontes historici III.
- Archiv aukčních výsledků provozovatele, sálové aukce č. 57–115 a eAukce č. 3–55 (2019–2026); produktová databáze provozovatele (katalogová čísla, hmotnosti, ceny k 14. 10. 2026).
Komentáře (0)