Historické mince

Římský bronzový stylus pro psaní na voskové tabulky, 1.–2. století n. l.
PD-art

Římský stylus: psací nástroj 1.–2. století a předek dnešních per na tablety

Bronzový hrot, kterým Římané psali na voskové tabulky, přežil dva tisíce let — a jeho jméno dodnes nesou stylusy pro tablety. Příběh psaní od Pompejí po Apple Pencil.

Skupina bronzových prutah — židovských mincí z Jeruzaléma Ježíšovy doby
PD-art

Prutahy z Jeruzaléma Ježíšovy doby: mince, které drželi v ruce evangelisté

Drobné bronzové prutahy z Jeruzaléma spojují numismatiku s příběhy Nového zákona. Kdo je razil, proč na nich chybí portréty a co nám říkají o světě, ve kterém žil Ježíš z Nazareta?

Reverzy stříbrných denárů Marca Aurelia, mincovna Řím, 2. století n. l.
PD-art

Marcus Aurelius v denárech: čtyři ražby, čtyři vrstvy římské politiky

Čtyři stříbrné denáry Marca Aurelia z let 140–175 n. l. vyprávějí příběh o vzestupu caesara, parthských válkách, rituálních slibech i morové epidemii. Každý opis a ikonografický detail je klíčem k pochopení římské propagandy i politiky.

Pamětní mince 10 000 Kč Proof

10 historických zajímavostí, které se dají vyčíst z mincí

Deset konkrétních příkladů, jak mince slouží jako historický pramen — od chybotisku, který odhalil nefunkční mincovnu, po portrét neznámé římské císařovny, kterou znám jen z mincí.

10 dukát 1929 — jedna z nejcennějších československých ražeb

10 mincovních zajímavostí, které překvapí i nesběratele

Deset konkrétních faktů o mincích: od tolaru, který dal jméno dolaru, přes nejdelší rekord byzantského solidu po lýdský elektron a chybotisky, které mění cenu mincí řádově.

Československá 100 Kčs 1953 — bankovka tisk Moskva

Co je notafilie: obor bankovek, státovek a papírových platidel

Notafilie je pomocná věda historická zaměřená na bankovky, státovky a papírová platidla. Průvodce oborem, jeho historií, mezinárodními katalogy, českými specifiky a praktickým sběratelským rozměrem.

10 dukát 1929 — zlatá československá ražba

Co je numismatika: obor, který čte dějiny přes mince, platidla a jejich kontext

Numismatika je obor zkoumající mince a platidla — od lýdského elektronu 7. století př. n. l. po moderní pamětní ražby. Průvodce významem oboru, jeho českou linií i praktickou stránkou sběratelství.

Velká pyramida v Gíze, pyramida faraona Chufua
CC-BY-SA-4.0

Jak dlouho se stavěly pyramidy a čím se tehdy platilo

Chufuova pyramida vznikla za cca 20 let (asi 2560 př. n. l.). Ve starém Egyptě ještě neexistovaly mince — platilo se obilím, pivem, chlebem, olejem a měděnými deben. Historie peněz před vznikem mincovnictví.

Zlatá mince Kroisa z Lýdie zhruba z roku 550 př. n. l.
CC0

Nejstarší mince: Lýdie, 7. století př. n. l. a vznik peněz

První mince v pravém smyslu vznikly v Lýdii kolem 610 př. n. l. za vlády krále Alyatta. Král Kroisos (560–546 př. n. l.) pak zavedl bimetalismus. Historie od elektrového stateru přes athénskou drachmu po římský denár a byzantský solidus.

Pražský groš ze 14. století vystavený v Bode-Museum
CC0

Pražský groš: měna, která ovládla střední Evropu ve 14. století

Pražský groš zavedl Václav II. v červenci 1300 ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře. Hmotnost 3,5–3,7 g stříbra 933/1000 — mince, která se díky těžbě kutnohorského stříbra stala dominantním platidlem střední a východní Evropy na dvě století.