Historické mince
Šápúrova drachma: perská mince, která zajala římského císaře (260 n. l.)
Stříbrná drachma Šápúra I. vypráví příběh o pádu římského císaře Valeriana do perského zajetí, vzestupu sasánovské dynastie a zoroastrismu jako státním náboženství. Numismatický klíč k jedné z největších porážek Říma.
Caracallův antoninianus: první systémový mincovní podvod v římských dějinách (215 n. l.)
Rok 215 n. l. změnil římské peněžnictví navždy. Caracallův antoninianus sliboval hodnotu dvou denárů, ale obsahoval stříbra jen za jeden a půl. Jak první státní mincovní podvod spustil spirálu znehodnocení, která trvala osm desetiletí?
Hyksoské scaraby: kamenné pečetě 15. dynastie a 1000 let předtím, než vznikly první mince
Kamenné pečetidlo ve tvaru skaraba z doby hyksoské 15. dynastie nás zavede tisíc let před vznik prvních mincí. Kdo byli Hyksosové, proč byl skarab posvátný a co říká egyptologie o biblickém Josefovi?
Svatá Helena na follisu z Antiochie: matka Konstantina Velikého a první křesťanská archeoložka
Příběh Flavie Iulie Heleny — od hostinské z Drepana po Augustu a patronku křesťanských svatyň — čtený skrze bronzový follis ražený v Antiochii v letech 325–326 n. l.
Římský stylus: psací nástroj 1.–2. století a předek dnešních per na tablety
Bronzový hrot, kterým Římané psali na voskové tabulky, přežil dva tisíce let — a jeho jméno dodnes nesou stylusy pro tablety. Příběh psaní od Pompejí po Apple Pencil.
Prutahy z Jeruzaléma Ježíšovy doby: mince, které drželi v ruce evangelisté
Drobné bronzové prutahy z Jeruzaléma spojují numismatiku s příběhy Nového zákona. Kdo je razil, proč na nich chybí portréty a co nám říkají o světě, ve kterém žil Ježíš z Nazareta?
Marcus Aurelius v denárech: čtyři ražby, čtyři vrstvy římské politiky
Čtyři stříbrné denáry Marca Aurelia z let 140–175 n. l. vyprávějí příběh o vzestupu caesara, parthských válkách, rituálních slibech i morové epidemii. Každý opis a ikonografický detail je klíčem k pochopení římské propagandy i politiky.
10 historických zajímavostí, které se dají vyčíst z mincí
Deset konkrétních příkladů, jak mince slouží jako historický pramen — od chybotisku, který odhalil nefunkční mincovnu, po portrét neznámé římské císařovny, kterou znám jen z mincí.
10 mincovních zajímavostí, které překvapí i nesběratele
Deset konkrétních faktů o mincích: od tolaru, který dal jméno dolaru, přes nejdelší rekord byzantského solidu po lýdský elektron a chybotisky, které mění cenu mincí řádově.
Co je notafilie: obor bankovek, státovek a papírových platidel
Notafilie je pomocná věda historická zaměřená na bankovky, státovky a papírová platidla. Průvodce oborem, jeho historií, mezinárodními katalogy, českými specifiky a praktickým sběratelským rozměrem.
Co je numismatika: obor, který čte dějiny přes mince, platidla a jejich kontext
Numismatika je obor zkoumající mince a platidla — od lýdského elektronu 7. století př. n. l. po moderní pamětní ražby. Průvodce významem oboru, jeho českou linií i praktickou stránkou sběratelství.
Jak dlouho se stavěly pyramidy a čím se tehdy platilo
Chufuova pyramida vznikla za cca 20 let (asi 2560 př. n. l.). Ve starém Egyptě ještě neexistovaly mince — platilo se obilím, pivem, chlebem, olejem a měděnými deben. Historie peněz před vznikem mincovnictví.
Nejstarší mince: Lýdie, 7. století př. n. l. a vznik peněz
První mince v pravém smyslu vznikly v Lýdii kolem 610 př. n. l. za vlády krále Alyatta. Král Kroisos (560–546 př. n. l.) pak zavedl bimetalismus. Historie od elektrového stateru přes athénskou drachmu po římský denár a byzantský solidus.
Pražský groš: měna, která ovládla střední Evropu ve 14. století
Pražský groš zavedl Václav II. v červenci 1300 ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře. Hmotnost 3,5–3,7 g stříbra 933/1000 — mince, která se díky těžbě kutnohorského stříbra stala dominantním platidlem střední a východní Evropy na dvě století.