Na severním břehu Magalhãesova průlivu, v chilské oblasti Región de Magallanes y la Antártica Chilena, vytáhli archeologové z půdy jedinou stříbrnou minci — španělskou cob, real de ocho Filipa II. A právě ta drobná, nepravidelně ražená destička jim pomohla přesně určit místo zaniklé osady Port Famine. Mince byla identifikována jako ražba mincovny Potosí. Jeden kus kovu, a najednou má výprava souřadnice tam, kde předtím byly jen dohady. Souvislosti shrnuje přehled oboru numismatiky.

Proč to řešit teď a proč vůbec: cob z Potosí není jen numismatická kuriozita, je to datovací nástroj. Když se v terénu objeví ražba s jasně čitelnou ikonografií a přiřaditelnou mincovnou, archeolog dostává do ruky časové razítko. U Port Famine to má navíc morbidní váhu — osada, kterou Španělé založili roku 1584 s asi třemi sty osadníky, celá buď umrzla, nebo zemřela hlady kvůli drsnému klimatu a neúrodné půdě. Jméno „Puerto del Hambre”, tedy Přístav hladu, dal místu anglický mořeplavec Thomas Cavendish poté, co v březnu 1584 zachránil jediného přeživšího. Dnes se lokalita nazývá Ciudad del Rey Don Felipe.

Co je cob a jak vznikl v Potosí #

Cob je ražba dělaná z odseknutého kusu stříbrného prutu — odtud ta typická nepravidelnost obrysu, kterou dnešní sběratel čte jako charakteristiku, ne jako vadu. Mincovna v Potosí, na území dnešní Bolívie, stála na místě někdejší Casa de Justicia a byla vybudována roku 1572. V letech 1573 až 1773 obsluhovala tamní stříbrné doly. To je dvě stě let provozu jedné z nejvýznamnějších stříbrných mincoven koloniální Ameriky.

Zajímavá je i sekvence, v níž Potosí stálo. Limská mincovna byla založena už roku 1568. Potosí se pak stalo poslední z mincoven španělské koloniální Ameriky, která razila cob. A přechod k modernější technologii nebyl skokový: strojně ražené (milled) mince se v Potosí razily souběžně s coby od roku 1767. Dvě technologie vedle sebe po desítky let — to je pro atribuci konkrétního kusu klíčové vodítko.

Ikonografie, kterou máte v ruce #

Nalezená mince nese na aversu jeruzalémský kříž a na reversu panovnický erb. Právě opis a tato dvojice motivů jsou první, co numismatik na coby čte. U tak opotřebených a nepravidelných ražeb bývá plocha často jen částečně dobitá, takže se pracuje s tím, co patina a zachovalost dovolí přečíst — kříž, štít, náznak letopočtu, značka mincovny.

Varianty a jak je rozlišit #

U potosíských cobů existuje dělící čára, kterou by měl znát každý, kdo takový kus bere do ruky. Ražby štítového typu (shield-type) se v Potosí vyráběly do roku 1652. Tehdy byly staženy a nahrazeny typem „pillars and waves”, tedy sloupy a vlnami — a to v přímé souvislosti se skandálem kolem znehodnocení ryzosti. Tohle je zásadní diagnostický milník: máte-li v ruce cob se štítovým reversem, patří časově před rok 1652; typ se sloupy a vlnami po něm.

Právě proto dává smysl, že mince z Port Famine — osady existující od roku 1584 — je štítového typu s erbem na reversu. Chronologie sedí. Kdyby se v terénu objevil typ se sloupy a vlnami, byla by to buď anachronická kontaminace vrstvy, nebo signál, že s datováním nálezu něco nehraje.

Diagnostika krok za krokem #

Postup, který se v aukčním sále osvědčuje: nejdřív typ reversu (štít versus sloupy a vlny) — to vám hrubě určí, zda jste před rokem 1652, nebo po něm. Pak značka mincovny a označení mincmistra, pokud jsou čitelné. Následně kříž na aversu jako potvrzení denominace a doby. A teprve nakonec letopočet, který je u cobů obětí opotřebení nejčastěji.

Aby čísla nebyla jen historická: samotná osada Rey Don Felipe vznikla se zhruba třemi sty lidmi roku 1584 a nikdo z nich nepřežil. Pro srovnání dnešní hmotnostní hodnoty kovu — kurz zlata k datu činí 1850 Kč/g. To ovšem jen ilustruje, jak vzdálená je melt hodnota (a u stříbrné cob navíc jde o jiný kov) numismatické ceně: u archeologicky doloženého kusu je vypovídací hodnota primárně historická, ne materiálová.

Kdo za tím příběhem stojí #

Osud osady je spjatý s Pedrem Sarmientem de Gamboa. Do Mexika přišel ze Španělska roku 1555. Za jakýsi prohřešek proti církvi ho na příkaz inkvizice zbičovali a vypověděli do Peru. Roku 1580 byl přesto jmenován guvernérem a generálním kapitánem Zemí Magalhãesova průlivu. Cavendish si pak posledního přeživšího vzal na palubu spolu se šesti děly.

Co zatím stojí na jednom zdroji #

Celý příběh nálezu — od identifikace mince po ztotožnění lokality s Port Famine — stojí zatím na jediném uceleném prameni, textu Richarda Giedroyce v Numismatic News. Než se objeví recenzovaná archeologická zpráva s nálezovým kontextem, stratigrafií a přesnou atribucí ražby (denominace, mincmistr, letopočet), je namístě brát určení jako pravděpodobné, nikoli uzavřené. Potvrdit by je měla publikace terénní dokumentace a nezávislá numismatická expertiza konkrétního kusu. Do té doby platí, že jedna stříbrná cob otevřela dveře — ale klíč od nich ještě drží laboratoř.

Redakce Numismatika.info

Související #

Zdroje #

  • Numismatic News (Richard Giedroyc) — reportáž o nálezu cob z Potosí u Port Famine, historie mincovny a osady — numismaticnews.net — k datu vydání.
  • Naše data — kurz zlata 1850 Kč/g k datu.

Tento text nenahrazuje investiční poradenství.