Za nejlepší numismatickou studii roku dostanete v Americe 400 dolarů. Při kurzu zlata 1 850 Kč za gram, jak jej vedeme k datu, je to cena přibližně čtyř a půl gramu ryzího zlata — méně než jeden dukát a půl. Za rok práce v archivech, za studium desítek exemplářů, za text, který ostatní budou citovat další dvě dekády. Do kontextu zasazuje přehled oboru numismatiky.

To není stížnost. To je ta nejpřesnější možná definice toho, jak numismatická literatura funguje: píše se z jiných důvodů než finančních. A právě proto stojí za to sledovat, kdo v ní letos vyhrál.

Muž, který vyhrál dvakrát #

American Numismatic Association předala své literární ceny za rok 2026 dne 27. srpna 2026 během Member Awards and Donor Celebration na akci 2026 Pittsburgh World’s Fair of Money. A jméno William R. Eckberg zaznělo dvakrát.

Nejprve v Raymondově pamětní literární ceně, kde Eckberg obsadil první místo se studií „Silver Center Cents” z lednového čísla časopisu The Numismatist. Podruhé v Heathově literární ceně — opět první místo, tentokrát za text „Pattern Enigma” z listopadového čísla The Numismatist roku 2025.

Dvojité vítězství v obou nejprestižnějších kategoriích jedné asociace v jednom ročníku není běžná věc. Podle údajů ANA obdržel vítěz Heathovy ceny 250 dolarů, rytou medaili z nikl-stříbra a certifikát, u Raymondovy ceny pak zmíněných 400 dolarů. Sečteno: 650 dolarů a dva kusy kovu do vitríny.

Pro čtenáře, který nesleduje americkou ranou měď: „silver center cent” je jeden z nejzajímavějších technologických experimentů mladé americké mincovny — velký cent se stříbrnou vložkou uprostřed, aby hodnota kovu odpovídala nominálu. Že o něm někdo v roce 2026 napíše text, který porotu ANA přesvědčí na první místo, znamená, že téma není ani po dvou stech letech vyčerpané. To je mimochodem dobrá zpráva pro každého, kdo si myslí, že o jeho oblíbené sérii už bylo řečeno všechno.

Dvě ceny, dvě různé historie #

Heathova cena a Raymondova cena nejsou totéž a stojí za to rozumět rozdílu.

Heathova cena byla zavedena American Numismatic Association už v roce 1949 a nese jméno Dr. George F. Heatha — zakladatele a prvního redaktora ANA, který časopis The Numismatist založil v roce 1888. Je to tedy cena pojmenovaná po muži, který celý ten publikační stroj rozjel. V roce 2026 vychází The Numismatist ve 139. ročníku, což z něj dělá jeden z nejdéle nepřerušeně vydávaných oborových časopisů světa. Českému čtenáři to připomene, jak křehká byla naše vlastní kontinuita — a jak cenné je, když někde vydrží.

Raymondova pamětní cena je mladší. Byla pojmenována po Wayteovi a Olze Raymondových a dotována zesnulým Johnem J. Fordem Jr. v roce 1978. Wayte Raymond je pro americkou numismatiku jméno kalibru našich Fialů a Nohejlů — katalogizátor, vydavatel, člověk, který dal sběratelství strukturu. Že cenu financoval John J. Ford Jr., postava sama pro sebe kontroverzní i legendární, dodává celé věci typicky americkou pikanterii: obor se stará o svou literaturu z peněz svých vlastních obchodníků.

Rozdíl v dotaci — 400 dolarů u Raymonda versus 250 dolarů plus medaile u Heatha — není hierarchií kvality, ale výsledkem toho, jak byly které fondy zřízeny.

Kompletní výsledky: kdo ještě uspěl #

V Heathově ceně skončil na druhém místě Russ Bega s textem „Counterfeit, He Wrote” ze srpna 2025 a získal 100 dolarů, rytou bronzovou medaili a certifikát. Třetí místo obsadil David Schenkman se studií „The Greenduck Story” z února 2025.

U Raymondovy ceny patří druhé místo dvojici Joel J. Orosz a Lance Humphries za práci „A Misattribution Rectified” z prosince 2025, s prémií 200 dolarů. Třetí místo připadlo Franku W. Garmonovi ml. a Dylanu Frederickovi za „Pratt’s Perspective: The Art of the Indian Head Gold Pieces” z února 2025.

Ten druhý titul — „Napravená mylná atribuce” — je přesně ten typ textu, který v našem oboru dělá skutečnou práci. Nikoho nepřitáhne na obálku, ale mění to, co se příště napíše do popisky v katalogu. Orosz je v americké numismatické historiografii známé jméno; že se dá do páru s Humphriesem a společně přepíšou jednu atribuci, je práce archivní, nudná zvenčí a nenahraditelná zvnitřku.

Papírové peníze a antika mají své vlastní kategorie #

ANA nemá jen dvě ceny. Catherine Sheehan Literary Award míří na studie papírových peněz a za rok 2026 ji získal David D. Gladfelter za text „Back Talk: Comments Found on the Flip Side of New Jersey Obsolete Notes” z března 2025 — s prémií 50 dolarů a certifikátem. Druhé místo obsadil Rick Melamed za „Fractional Imitations” z prosince 2025, třetí Ray Williams za „In Search of Ensign Anthony Morris” z dubna 2025.

Gladfelterovo téma zaslouží zastavení. Studuje to, co lidé psali na zadní stranu obsoletních newjerseyských bankovek — poznámky, komentáře, vzkazy. Tedy přesně tu vrstvu, kterou většina sběratelů považuje za znehodnocení kusu. Náš názor v redakci: tohle je nejzajímavější zadání celého letošního ročníku. Papírové platidlo je jediný numismatický materiál, na který se dá psát, a ta popsaná strana je často jediné, co z konkrétního člověka roku 1840 zbylo. Padesát dolarů za takový text je téměř komická částka — a přesto se to napsalo.

Pro antickou a středověkou ražbu je určena Prue and Arthur Fitts Literary Award. Za rok 2026 ji získal Mark Fox za studii „For New Ancient Mints” z ledna 2025, k tomu 250 dolarů a plaketa. Druhé místo obsadil Benjamin D.R. Hellings s textem „Total Recall” z března 2025 a třetí Ken Bressett se studií „Tally Stick Money of Medieval England” z března 2025.

Bressettovo jméno v tomto seznamu je samostatná zpráva. Muž, který desítky let stál za Red Bookem, píše v roce 2025 o středověkých anglických zářezových tyčkách — o platidle, které není mincí, nemá avers ani revers a přesto fungovalo jako peníze. Že takový text bere v soutěži bronz, říká něco o úrovni konkurence.

Čestné uznání ve Fittsově kategorii si odnesli dva autoři: Jeffrey A. Johnson za „The Redfield Hoard: 50 Years Later” z listopadu 2025 a Jonathan Marker za „Coinage in Flux” z června 2025. Redfieldův nález — jedna z nejslavnějších moderních amerických hromadných akumulací stříbrných dolarů — po padesáti letech pořád vydává materiál k psaní. To je připomínka, že velké nálezy nezmizí z trhu ani z literatury; jen se přesouvají mezi vitrínami a fotnotami.

Co si z toho vzít u českého stolu #

Tři věci.

První: peníze v numismatické literatuře nikdy nebyly motorem. Sečtěte si dotace všech letošních prvních míst — 400 dolarů u Raymonda, 250 u Heatha, 250 u Fittse, 50 u Sheehanové. Celkem 950 dolarů za čtyři nejlepší texty roku v největší numismatické asociaci světa. Při kurzu zlata 1 850 Kč/g, který vedeme k datu, je to ekvivalent nějakých jedenácti gramů zlata. Jeden slušný dukát v pěkné zachovalosti stojí v aukcích víc než celá letošní literární prémiová suma ANA. Kdo píše, nepíše pro peníze — píše pro to, aby se jeho jméno objevilo v odkazech pod cizími texty.

Druhé: kontinuita vydávání je hodnota sama. The Numismatist ve 139. ročníku, založený v roce 1888, s cenou zavedenou v roce 1949 a druhou dotovanou v roce 1978 — to je institucionální paměť, kterou nelze koupit ani nasimulovat. Českému oboru se podobná nepřerušená linie nepodařila; naše literatura má díry tam, kde měla dějiny. Tím spíš má cenu, když se dnes něco pravidelně vydává a archivuje.

Třetí a nejpraktičtější: témata nejsou vyčerpaná. Podívejte se na letošní vítěze. Stříbrné vložky v centech. Zkušební ražby jako hádanka. Vzkazy na rubu bankovek. Zářezové tyčky středověké Anglie. Nové antické mincovny. Napravená atribuce. Ani jeden z těch textů není přehledový článek typu „co jsou to tolary”. Všechny jsou úzké, konkrétní, postavené na materiálu, ke kterému se autor dostal a jiní ne.

To je návod přenositelný jeden na jednoho. Máte doma dvacet variant jednoho pražského groše, které nikdo pořádně nerozepsal? Máte účetní knihu s poznámkami k platbám z devatenáctého století? Máte krabici s justýrkami, které nikdo systematicky nezměřil? Tam začíná text, který má šanci někoho zajímat. Ne v opisování katalogových údajů.

Zápis do dějin je jediná trvalá odměna #

Dvojnásobné vítězství Williama R. Eckberga je letos titulek. Ale skutečná zpráva z pittsburského ceremoniálu 27. srpna 2026 je jiná: obor, který dokáže rok po roce najít dvacet textů dost dobrých na to, aby se o ně soutěžilo, je obor živý.

Rytá medaile z nikl-stříbra má melt hodnotu prakticky nulovou. Numismatická hodnota takové ceny? Ta se neměří v gramech ani v dolarech — a přesně proto ji nelze koupit v aukci. To je jediná položka na celém trhu, kterou musíte napsat.

Související #

Zdroje #

  • American Numismatic Association — oznámení vítězů literárních cen za rok 2026 (Heath, Raymond, Sheehan, Fitts) a doprovodné historické údaje — money.org — vydáno 2026.

Tento text nenahrazuje investiční poradenství.