První věc, kterou u medaile z athénských her roku 1896 ověřuje specialista, není ryzost kovu ani opis. Je to logika pořadí. Kdo dnes uvidí bronz a automaticky si dosadí „třetí místo”, šlápne vedle. V roce 1896 totiž vítěz dostal stříbro, druhý bronz a třetí neodešel s ničím. Sekvence zlato–stříbro–bronz, kterou má každý zažitou, se prosadila až od her v roce 1904. Kdo tohle neví, ocení medaili špatně o celou příčku. Do kontextu zasazuje přehled oboru numismatiky.
Právě na tomto detailu stojí čtení celé jedné aukce. Dům RR Auction uzavřel 23. července prodej zaměřený na olympiádu, v němž se objevilo přes 50 medailí pro vítěze. V širším záběru sál nabídl více než 300 olympijských položek a mezi nimi 56 vítězných medailí. To není náhodná směs — je to průřez tím, jak se olympijská trofej za sto let proměnila z drobného terče na kovový talíř.
Co je vlastně na stole #
Athénský bronz za druhé místo z roku 1896 vyryl francouzský medailér Jules-Clément Chaplain a měří 50 milimetrů. Podle údajů RR Auction jich bylo původně vyraženo zhruba 150 kusů. To číslo je třeba brát jako produkční odhad, ne jako census dochovaných exemplářů — kolik jich reálně přežilo 128 let, nikdo přesně neví, a to je právě ta část, kterou seriózní katalog nepřebarvuje na „extrémní raritu”.
Vedle toho stojí kusy, které se čtou snáz, protože jsou skutečně z drahého kovu. Zlatá medaile z londýnských her 1908 pro pole v pozemním hokeji připadla Harrymu Scottu Freemanovi, kapitánovi anglického týmu. Navrhl ji Bertram Mackennal, vyrobila firma Vaughton & Sons, průměr má 34 milimetrů. A tady přichází druhý diagnostický bod: masivní zlaté medaile se udílely jen na čtyřech olympiádách — 1900, 1904, 1908 a 1912. Anglický tým tehdy porazil Irsko v prvním olympijském hokejovém turnaji vůbec. Kdo drží londýnské zlato z roku 1908, drží jeden z posledních ročníků, kdy „zlatá medaile” znamenala doslova zlato.
Od terče k talíři #
Zimní vydání mají vlastní příběh. První místo v Chamonix 1924 vyryl francouzský sochař Raoul Bénard, medaile měří 55 milimetrů a váží 75 gramů. Vítězných medailí prvního místa se v Chamonix udělilo pouhých 33 — a to je číslo, které vypovídá o vzácnosti víc než jakýkoli přídomek, protože na hry dorazilo šestnáct národů a 294 sportovců. Nízký náklad tu není marketingová figura, ale prostý důsledek toho, kolik disciplín se jelo.
Na opačném konci časové osy stojí kolos z Turína 2006. Medaili navrhl Quatrini a vyrazila Ottaviani International; měří 106 milimetrů. V době her šlo o dosud největší olympijskou vítěznou medaili. Zlato v běhu na 30 kilometrů stíhacím způsobem tehdy získal ruský běžec na lyžích Jevgenij Dementěv. Přiznám špetku ironie: mezi athénským padesátimilimetrovým bronzem z roku 1896 a turínským talířem přes deset centimetrů je celá disciplína čtení předmětu — jiná manipulace, jiné uložení, jiná past na kupce, který si plete velikost s hodnotou.
Nechyběla ani jiná než medailová linie: sál nabídl 25 oficiálních olympijských štafetových pochodní od Berlína 1936 po Paříž 2024. Pochodeň je předmět, u kterého se sbírá spíš příběh cesty než kov.
Co si z toho odnese český stůl #
Teď to nejdůležitější pro tuzemského sběratele: nenechte se svést kovem. U athénského bronzu z roku 1896 je numismatická hodnota daná pořadím, náklady a dochovaností, ne obsahem mědi — melt je tu prakticky bezvýznamný. Naopak u londýnského zlata z roku 1908 má smysl si spodní hranici spočítat. Kurz zlata jsme k datu vedli na 1850 Kč za gram. RR Auction u tohoto konkrétního kusu hmotnost neuvádí, takže melt neodhaduji — a to je poctivější než dosadit číslo z klobouku. Pro srovnání se ale nabízí chamonixská medaile z roku 1924: při udané váze 75 gramů by čistě kovová hodnota, kdyby šlo o ryzí zlato, činila zhruba 138 750 Kč. Jenže Chamonix 1924 není zlatá skrz naskrz, takže tohle číslo berte výhradně jako názornou dolní laťku, ne jako ocenění.
A přesně v tom je poučení. Sběratelská cena těchto předmětů se pohybuje o řád nad meltem, protože platíte za pořadí, jméno sportovce a náklad 33, respektive 150 kusů — ne za drahý kov. Kdo si u olympijské trofeje počítá jen gramy, dívá se na špatný sloupec. Domácí trh s olympijskými medailemi je tenký; o to víc se vyplatí umět přečíst systém udílení dřív, než padne příhoz.
Související #
- 10 historických zajímavostí, které se dají vyčíst z mincí
- 10 mincovních zajímavostí, které překvapí i nesběratele
- Nejstarší mince: Lýdie, 7. století př. n. l. a vznik peněz
Zdroje #
- RR Auction / Numismatic News — přehled olympijské aukce uzavřené 23. července, specifikace a náklady jednotlivých medailí (athénský bronz 1896, londýnské zlato 1908, Chamonix 1924, Turín 2006), rozsah kolekce. https://www.rrauction.com — 2024
- Interní kurzovní data redakce — kurz zlata 1850 Kč/g k datu.
Tento text nenahrazuje investiční poradenství.